Zateplená fasáda přináší úsporu energie, ale i riziko, na které se často zapomíná. Vlhkost, stín a čas dokážou vytvořit ideální podmínky pro růst plísní. Jejich přítomnost nemusí být na první pohled vidět, ale může přinášet závažné důsledky.
(následující článek je podložen informacemi z rozhovoru naší kolegyně s dr. Ilonou Kukletovou, technickou vedoucí biologické laboratoře Výzkumného ústavu stavebních hmot a soudní znalkyně v oboru stavebnictví se specializací biologické napadení staveb)
Odpovědi na otázku, zda je zateplená fasáda už napadená plísní, by mělo předcházet jednoduché vysvětlení, proč se plíseň na fasádě uchytí a rozroste a za jak dlouho.
Dům se zateplenou fasádou funguje jinak než stavby staršího typu. U nezateplených domů prochází určité množství tepla zdí až do omítky, takže fasáda je prohřívaná. U moderních zateplovacích fasádních systémů tomu tak není, protože jejich účelem je udržet maximum tepla uvnitř domu. To sice šetří energii a peníze, ale má to i druhou stránku. Vnější povrch fasády se neprohřívá, zůstává déle vlhký a vytváří podmínky pro růst biofilmu, řas a plísní. Proto jsou zateplené fasády k biologickému napadení výrazně náchylnější než staré domy.
Výrobci s tím počítají a do povrchových vrstev omítek přidávají biocidní látky, které mají růst mikroorganismů zpomalit. Jenže jejich účinek časem vyprchá – déšť a sluneční záření je postupně „odmyjí“ a fasáda tak zůstane bez ochrany. Z toho důvodu je nezbytné provádět pravidelnou odbornou údržbu, tedy čištění, sanaci a nové nátěry ochrannými prostředky. Tyto zásahy mají opět omezenou životnost a je potřeba je opakovat.
Jak tedy laik pozná, že je na nebo v zateplené fasádě plíseň?
Na první pohled je to patrné hlavně tehdy, když už se objeví barevné mapy, tmavé povlaky a skvrny. To je ale často signál, že fasáda je napadená už delší dobu. Praktickým vodítkem pro laika je spíše čas – prvních pět let od zateplení nebo od posledního odborného čištění bývá fasáda většinou „v klidu“. Poté už je vhodné začít kontrolovat její stav a případně nechat udělat odborný stěr s následující laboratorní analýzou a podle výsledku se rozhodnout pro vhodný termín čištění.
Závěr je jednoduchý: zateplené fasády mají bezesporu velký význam pro úsporu energie, ale nelze je brát jako bezúdržbové. Aby dobře sloužily a nevytvářely živnou půdu pro plísně a řasy, je nutné je nechat pravidelně odborně čistit.
O výskytu plísní na zateplených fasádách a jejich možnému negativnímu vlivu na lidské zdraví si přečtěte v našich dalších článcích Co zjistil český výzkum o plísních na zateplených fasádách? a Jaké plísně se nejčastěji vyskytují v zateplených fasádách?
Co na fasádě a v souvislosti s ní sledovat a kdy zpozornět
Prvních pět let po zateplení nebo vyčištění bývá fasáda většinou bez problémů, poté je už vhodné její stav pravidelně kontrolovat. Všímejte si zejména vzhledu – tmavších skvrn, map nebo zelenavých povlaků, které signalizují, že plísně se už „pěkně“ rozbujely. Nejohroženější bývají severní a stinné strany domu, protože zůstávají déle vlhké. Berte v potaz, že například blízké stromy, keře, pole nebo prašné prostředí vytvářejí pro plísně výborný živný podklad, který spolu s vlhkostí rozšíření plísní urychlí. Pokud si nejste jistí, je na místě nechat provést kontrolní stěr a laboratorní rozbor, který potvrdí skutečný stav fasády a zjistí přesně i druhy plísní.
