Český výzkum se zaměřil na zateplené fasády, které sice šetří energii, ale skrývají méně viditelný problém. Vědci zkoumali, zda mohou plísně na fasádách ovlivňovat prostředí uvnitř domů. Výsledky přinesly překvapivé souvislosti.
Před více než třemi lety provedl tým Ilony Kukletové z Výzkumného ústavu stavebních hmot zajímavý výzkum. Následná Studie o vlivu napadených fasád na mikrobiální kontaminaci vnitřního ovzduší shrnuje důležité výsledky o tom, jak ovlivňují plísně usazené na fasádách kvalitu a čistotu vzduchu, který dýcháme uvnitř domů. Výzkumný tým se zaměřil na současný trend zvyšování energetických úspor pomocí zateplovacích fasádních systémů, které sebou však přinášejí růst tzv. biofilmu a tím pádem potřebu pravidelné údržby a sanace fasády.
„Tato studie porovnává výsledky mapování mikrobiálního napadení fasád s úrovní mikrobiální kontaminace venkovního vzduchu a také s úrovní mikrobiální kontaminace vzduchu uvnitř bytových jednotek deseti budov v České republice. Získaná data ukazují, že napadená fasáda může ovlivnit vnitřní ovzduší budov tím, že zvyšuje množství plísňových propagulí šířených vzduchem a také zastoupení jednotlivých rodů.“
Jak výzkum probíhal?
Výzkumný tým si pro studii vybral deset bytových domů se zateplenými fasádami rozesetých po celé České republice. Jednalo se o udržované nezanedbané budovy, a byty uvnitř domů byly běžně uklízené, bez viditelného výskytu plísní a bez technických problémů, které by růst plísní podporovaly.Vědci se zaměřili na tři úrovně prostředí, ze kterých odebírali vzorky. Z fasády samotné pořizovali stěry a seškrabávali malé množství omítky, aby zjistili, jaké plísně se na jejím povrchu nacházejí. Současně sledovali venkovní vzduch v okolí fasády a také vnitřní vzduch v místnostech bytů.
Pro odběry používali standardní laboratorní postupy: stěry sterilními tampony a vzorky omítky pak kultivovali v laboratorních podmínkách, aby zjistili, kolik a jaké druhy plísní se na fasádě nacházejí. Vzduch uvnitř i venku odebírali pomocí speciálního přístroje, který nasává přesně daný objem vzduchu a umožní zachytit a spočítat mikroskopické částice a zejména plísňové spory.
Takto získané vzorky vědci porovnávali mezi sebou a zjišťovali, zda a jak souvisí plísně a jejich spory na fasádě s těmi, které se vyskytují ve vzduchu kolem domu a v bytech samotných.
Co studie odhalila?
Z výsledků vyplývá, že plísně usazené na zateplených fasádách se neomezují jen na samotný povrch domu. Uvolňují mikroskopické spory, které se šíří vzduchem do okolí. Tyto spory pak dýcháme venku a dostávají se i dovnitř bytů, a to úplně běžným větráním. Vědci zjistili, že složení plísní ve vzduchu uvnitř bytů odpovídá tomu, které zaznamenali ve venkovním vzduchu i přímo na fasádách.
Důležité je vědět, že zdrojem nemusí být vždy jen fasáda „vašeho“ domu. Pokud je napadený sousední dům, spory z jeho fasády se pohybují vzduchem a snadno se dostanou i do vašeho bytu. Platí tedy, že stav fasád konkrétního i sousedících domů ovlivňuje kvalitu ovzduší, které dýchají obyvatelé uvnitř budov.
U všech testovaných budov bylo prokázáno napadení fasádního systému plísněmi. Studie navíc ukázala, že u čtyř z deseti sledovaných domů koncentrace plísňových spor ve vnitřním vzduchu překročila i hraniční hodnoty doporučené českou legislativou. To znamená, že i když je byt uvnitř čistý a bez viditelné plísně, zateplená a plísněmi napadená fasáda může mít přímý vliv na vzduch, který doma dýcháte.
Jaké plísně výzkum na fasádách objevil?
Ve vzorcích vzduchu, otěrů z fasády i stěrů byly zjištěny především rody Alternaria, Cladosporium, Phoma, Fusarium a Penicillium. Ty jsou v přírodě v zásadě běžné, ale zároveň patří mezi časté původce například alergií a dýchacích obtíží.
Dobrá zpráva nakonec
Dobrou zprávou je, že s tím lze něco dělat a bez obav využívat jinak skvělých vlastností zateplených fasád. Základem je pravidelná kontrola a odborné čištění fasády, aby se biofilm s plísněmi nerozvinul do rozsahu, kdy začne ovlivňovat i vzduch v okolí a uvnitř domu.
